Hledači pokladů útočí. Naposledy zatajili střep z laténské nádoby

Policie před časem na poli u Němčic nad Hanou na Prostějovsku zabavila třem mužům střep z laténské nádoby. Tisíce dalších artefaktů, které objeví hledači s detektory kovů, však zmizí.
Střep z okraje laténské nádoby pochází z 1. až 2. století před Kristem a jeho…

Střep z okraje laténské nádoby pochází z 1. až 2. století před Kristem a jeho hodnota je nevyčíslitelná. | foto: Krajský úřad

V okolí Němčic nad Hanou na Prostějovsku v mladší době železné sídlili Keltové. Vybudovali zde oppidum a možná i důležitou obchodní stanici. Často se sem proto sjíždějí amatérští archeologové s detektory kovů. Tři z nich nedávno tvrdě narazili.

„Majetkem Olomouckého kraje se nyní stal kousek střepu, konkrétně okraj laténské nádoby. Na krajský úřad ho doručili příslušníci policie, kteří ho zabavili začátkem dubna třem osobám přistiženým při nelegálním průzkumu detektorem kovů. Střep objevili v blízkosti významné archeologické lokality Kratina, která se nachází na rozhraní katastrů Němčic nad Hanou a Víceměřic na Prostějovsku. Okraj laténské nádoby pochází z 1. až 2. století před Kristem a jeho hodnota je nevyčíslitelná,“ popsala mluvčí kraje Kamila Navrátilová.

Zabavený střep rozšíří sbírky Muzea a galerie v Prostějově, v minulosti kraj podobným způsobem získal i minci z první republiky v nominální hodnotě desetníku.

Třem mužům nyní hrozí vysoká pokuta a zabavení detektorů. „Jde o správní delikt podle zákona o státní památkové péči. Průměrně evidujeme jeden takový případ ročně, zpravidla na anonymní oznámení,“ řekla mluvčí policie Irena Urbánková.
Historické ztráty jsou nedozírné

V rukou amatérských hledačů však podle odhadů profesionálních archeologů mizí tisíce nálezů ročně. Kromě Němčic nad Hanou je na Prostějovsku vyhledávnou lokalitou také keltské oppidum na Malém Hradisku.

Podle ředitele Archeologického centra Olomouc Jaroslava Pešky je v celé zemi až 30 tisíc amatérských hledačů.

„Ani si nedokážeme představit, o co je archeologie ochuzena. Podle odhadů jde až o desítky tisíc předmětů ročně. Historické ztráty jsou nedozírné,“ říká smutně Peška.

Na černém trhu se však neobjevují jenom střepy, mince, spony, náramky nebo součásti zbraní, ale i unikáty. „Zachytili jsme i bronzové nádoby, které prokazatelně pocházejí z Moravy z doby bronzové. To je nález, který se podaří jednou za deset let. Na internetu se však taková nabídka objeví jen na pár minut a pak rychle zmizí,“ řekl.
Hledači zapálili archeologům maringotku

Někteří hledači jsou přitom dost bezohlední. V Olomouci museli před lety vykopávky římského vojenského tábora z doby markomanských válek na západním okraji města po večerech a po nocích hlídat strážníci městské policie, protože hrozilo jejich vybrakování.

V Prostějově zase hádku dvou hledačů řešila radnice. „Měli jsme případ, kdy si dva muži kvůli jednomu nálezu nadávali a hrozili. Jeden přišel na druhého a ten na něho zvedl rýček,“ popsala Dagmar Nováková, vedoucí přestupkového oddělení.

U Němčic hledači profesionálním archeologům zapálili dokonce maringotku a na Prostějovsku vybílili i naleziště z doby bronzové ve vojenském prostoru v lokalitě Brněnka.

„Když už hledače chytneme, mají nejrůznější výmluvy. Třeba že ztratili snubní prstýnek. To bych jim byl ochoten věřit na pláži u moře,“ dodal Peška.

Projekt preventivní archeologie

Již čtvrtým rokem v Olomouckém kraji běží projekt zaměřený na spolupráci profesionálních archeologů a amatérských hledačů. „Mají s námi smlouvu a pracují pod naší gescí. Že to myslí vážně, dokazují odevzdané nálezy třeba zlatých svitků z mladší doby bronzové. Nevím, co už jiného by zatajili,“ řekl šéf Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška.

V minulých letech projekt dotoval krajský úřad. Zákon o památkové péči stanovuje za náhodný nález odměnu 10 procent z ceny kovu, jinak 10 procent z historické hodnoty. Hledání detektorem však podle Pešky náhodným nálezem není, a je nelegální. „U nás zatím nefunguje osvěta. Kdybyste se v Rakousko nebo v Itálii potloukal po poli, do dvou hodin je tam policie,“ uvedl Peška.