Krok šestý – bar v Černovodech
Už sem asi paranoidní, ale připadá mi, že mě na každým rohu někdo sleduje. Musím to schovat..někde zakopat, někde kde to nikdo nenajde ani náhodou! Musíme být opatrní společníku. Zašiju to! Až po nás přestanou čmuchat to bude ten správný čas kdy se pro to vrátíme, to už bude klid. Teď mě ale musíš najít, půjdem to pak vyzvednout společně, už teď sme boháči!
Pamatuješ na tu ženskou, o který jsem ti vyprávěl? Prsa, kulaťoučkej zadek, šatičky… Jo, nesnáší mě, ale ta by mě nezradila, zvláště pak by mě určitě neprodala čepičářům. Tak přestaň slintat a běž za ní! řekne ti, kde mě najdeš, je každej den v tej pekárně kam sem chodil.
Ale nezapomeň, že tě nezná, takže se prokážeš tímhle:
V důstojném tichu postávám
mé sestry na mně tlačí
Já obejdu se bez nich však
i samota mi stačí
Do kůže pevné oděná
ta moje zdraví chrání
Když cítím tvoje dotyky
a horko ze tvých dlaní
Hlupák mou krásu nevidí
co s ním? toť jeho škoda
Mně lepší lidé dvoří se
jim něco přeci dodá
Já umím přeci pobavit
a umím dát i radu
Jsem pomocníkem moudrosti
jsem manou mysli hladu
Můj otec nad mnou sedával
a něžně mluvil ke mně
Darem od přátel oblaků
se jemně mazlil ve mně
Jsem vzpomínkou na vzpomínku
jsem vším co chtěl mi dát
Ač dávno mrtev spočívá
kus jeho mohu dát
a Nepopleť to! Podruhé už ti pak věřit nebude, máš jen jeden pokus. Najdeš to v jakejmkoli krámu. Tak jí to dones a opovaž se na ni čumět!
Poslední komentáře