Recenze detektoru kovů AKA Berkut 5 (1)

nad nikdy v životě jsem tak dlouho nečekal na žádný detektor. Celých 5 měsíců trvalo, než se ke mě dostal AKA Berkut 5 v EU lokalizaci v poslední softwarové verzi z roku 2016 s posledním modelem nejnovější sondy. Tento Ruský stroj tak procestoval pořádný kus světa, než se dostal ke mě, ale už po prvním nastavení můžu říct, že to čekání stálo za to. Protože Berkut nabízí velkou variabilitu nastavení, právě čtete první část recenze na tento detektor, ve které si představíme především všechny funkce. Zároveň se omlouvám, že některé věci budou možná trochu technické, ale není hold kapacita na to, každou souvislost a interakci funkcí rozepisovat zvlášť.

Představení:

Hlavní jednotka Berkutu je postavená na konceptu možnosti připojení sondy s různými frekvencemi, protože stejně tak jako Sorex a Signum umí pracovat s frekvencemi ve spektru 1 až 30 kHz. Soustředíte-li se na hledání drobnějších předmětů s nižší vodivostí, je možnost detektor objednat s cívkou např. 14 kHz, pokud chcete universál, objednáte si jej se sondou 7 kHz a nebo existuje také varianta, si detektor objednat se sondou s přepínatelnou frekvencí – například 5/12 kHz a podobně. Separační sonda 12/20 kHz se velmi obtížně shání, no v Rusku se jede spíš na válku a hloubky, než na separaci a tak se této cívky dostane jen velmi málo kusů. Všechny sondy jsou volně kompatibilní se všemi detektory řady AKA Berkut, Sorex, Signum – a lze je volně kombinovat.

Facebooková skupinka: https://www.facebook.com/groups/aka.czechoslovakia/

Pojďme k tomu nejlepšímu, co mě na nových strojích tak moc baví – objevování možností nastavení. A nastavení je tady opravdu hodně. Originální manuál má řekněme 40 stran plnohodnotného textu, který se týká ovládání detektoru, což je solidní čtivo na dlouhé večery. Rád bych Vám tedy řekl, že je to detektor vhodný také pro začátečníky, ale není. Většinou se s každým novým detektorem sžiju během první půlhodinky, po tom, co si projedu “meníčko”, protože v 99% případů jsou vždy funkce totožné. Berkut ale není ten případ. Tady jsem opravdu musel poctivě přelouskat manuál, abych zjistil co která funkce dělá a umí a hlavně proč a na co má vliv.

Složení detektoru je jednoduché. Co se týče konstrukce, je to sice klasická “S” tyč, nicméně je velmi lehká a skladná. Pokud se bavíme o složení a instalaci, stačí jednotku na konstrukci prostě jednoduše nasunout. Jelikož je ale jednotka lehká a pod loketní opěrkou není bateriový blok, je detektor méně vyvážený a tak větší míra váhy je směřována na sondu. Pokud se Vám náhodou na poprvé nespáruje sonda s jednotkou (pouze při prvním použití), využijte, stejně jako já, samostatné menu pro nastavování sond a režim “AUTO” kdy si detektor naskenuje co máte k detektoru připojeno. Detektor si sondu následně spáruje a uloží do paměti. Při dalším použití již není třeba nic nastavovat a sonda je trvale uložena v paměti. Detektor s velkou 29 cm kulatou sondou váží 1.25 kg i s bateriemi. Funguje na 4 tužkové baterie. Cena je v ČR stanovena na 16900,- Kč.

Funkce:

Menu obsahuje celkem 6 samostatných složek s programováním jednotlivých funkcí – od zobrazení informací, po spektrum tónů. Můžu Vás ubezpečit, že v Berkutu najdete od zábavných funkcí typu PIN na zakódování detektoru (asi kvůli manželce, nebo co), nastavení možnosti automatického vypnutí/zapnutí osvětlení při dalším startu detektoru, tóny kláves, či změna uvítací melodie, až po funkce technologicky náročné – možnost volby odezvy na železo (zkrácené, nebo plnohodnotné), nastavování vlastní hranice akceptace železa, zvukový ekvalizér pro nastavení hladiny tónů pro jednotlivé vodivostní segmenty – jednoduše řečeno – mohu si zvolit úroveň signálu pro každý jednotlivý segment. Dále je tady tónové spektrum – jeden tón, dva, tři, melodie pro každý odstupňovaný vodivostní segment, nebo polyfonní vodivostní melodie (melodie roste, nebo klesá zároveň s vodivostí kovu) a dokonce lze měnit i úroveň této vodivostní melodie od méně, po více tónově variabilní. Dále tady najdeme široké spektrum zobrazení vodivosti kovů – dvě vodivostní čísla nám zobrazují vodivost a velikost předmětu, stejně jako hodograf (vodivostní křivka) zobrazuje “kompaktnost – chápejme jako pravidelný tvar” nalezeného předmětu. Nastavení je neskutečné množství a prakticky nevím o žádné funkci, nebo možnosti, která by se nedala na Berkutu ovlivnit. Díky tomu i největší puntičkář dokáže z detektoru vydolovat to, co chce.

Z uživatelského hlediska je pro mě osobně je nejdůležitější kombinace několika hlavních funkcí – zvukový ekvalizér + VDI rozlišování kovů (-90 záporná čísla železa / +90 kladná čísla barevné kovy) + nastavení vlastní hranice akceptace železa. Pokud jsou to pro Vás funkce neznámé a jde Vám z toho hlava kolem, pojďme se podívat, co to pro hledače znamená v praxi. Valná většina detektorů nabízí široké spektrum nastavení v oblasti barevných kovů – ale málo který detektor nabízí možnosti nastavení i z druhé strany – tedy směrem od železa. Těchto detektorů je naprosté minimum. A toto má AKA právě promakané. Systém možnosti nastavení jak zvuků, tónů, diskriminace i akceptace ze všech stran v rámci celé vodivostní osy – tedy železa odstupňované podle vodivosti i barevné kovy odstupňované podle vodivosti.

To se nám hodí v případě pokročilých možností hledání, což jako hledač využiji například v případě, kdy chci kopat i střední železa (přezky, vojenské výstrojní součástky a podobně), ale nechci kopat hřebíky. Uvedeme si příklad – malý hřebík má vodivost -70 až -85. Dejme tomu, že železná přezka (střední, ale ne zase úplně velký železný předmět) má vodivost blíže k “nule” (tj. hranice mezi železem / barevným kovem) a to například -40 až -20. V této situaci můžeme využít hned 3 plnohodnotné možnosti pokročilého nastavení diskriminace/akceptace železa:

1) pomocí nastavení diskriminace, můžeme docílit toho, že cokoliv, co je v záporné vodivostní ose můžeme vyselektovat podle vodivosti – jako například právě zmíněný hřebík – můžeme vyselektovat pouze vodivost (-70 až -80) – tak aby nám tuto konkrétní vodivost detektor nehlásil. Ale zároveň můžeme ponechat v akceptaci všechno, co má vodivost blíže k nule ( tedy např. -40 až 0), aby nám tuto vodivost detektor hlásil. Jednoduše – na hřebíky tedy detektor bude mlčet a střední železa nám bude hlásit hluboce, abychom je stále dokázali odlišit jako železo.

2) nebo pomocí nastavení ekvalizéru, můžeme ztlumit hlasitost železa – tedy všechno železo, které má vodivost -90 až 0 se nám bude hlásit hlubokým tónem, který můžeme nechat zapnutý. Ale aby nás tón železa neobtěžoval, nebo aby neměl stejnou úroveň hlasitosti jako barevný kov, můžeme hlasitost odezvy železa ztlumit. To můžeme využít v oblastech s vysokým výskytem hřebíků, kdy hřebíky chcete slyšet (respektive jejich koncentraci) a mezi nimi chcete slyšet barevné kovy s větší intenzitou, než železné kovy.

3) poslední možnost je taková, kterou jsem si pro tento detektor nastavil já – a sice – pomocí diskriminace vyselektuji hřebíky, (vodivost -90 až -70) tak abych je neslyšel a na jejich přítomnost, mne upozorní pouze threshold prahový tón. Pomocí ekvalizéru si ztlumím hlasitost středních železných cílů (vodivost -69 až -15). Docílím tedy toho, že hot-rock a drobná železa neslyším a nechci slyšet, střední železa chci slyšet, ale méně intenzivně, než barevné kovy.

S tímto úzce souvisí také možnost nastavení hranice akceptace železa pomocí funkce audio nastavení “Border FE”. Rozumějme tomu tedy tak, že je na všech detektorech obecně továrně nastavená hranice, kdy detektor akceptuje předměty podle vodivosti jako “železo” a kdy jako “barevný kov”. S tím souvisí správné rozlišování a problematika barevných kovů, které jsou takzvaně “na hranici” – kovy s velmi nízkou vodivostí – laicky vysvětleno např. drobný kousek zlata, nebo kousek stříbra detektor může detektor vnímat jako “železo” z důvodu velice nízké vodivosti. Záleží pak na každém výrobci detektorů, jak se k této problematice nízko vodivostních cílů postaví. U Berkutu lze tuto hranici posunout libovolně do kladné, nebo naopak záporné hodnoty. Mysleme tedy na bod nula, který nám označuje hranici železo/barva. V případě, že posuneme akceptaci od 0 na +15 pomocí funkce “Border FE”, detektor bude všechny cíle s vodivostí 0 až +15 hlásit hlubokým tónem – hlubokým tónem proto, že jsme si z kladného pole vodivosti 0 až +15 posunutím hranice vytvořili “železo”. V tomto poli se nachází takové předměty, jako například tenké alobalové folie (které v konkrétních případech třeba nechceme kopat – pláže a pod.). Ale kromě alobalu také drobné, zlato, stříbro, bronz a podobně. Musíme tedy počítat s tím, že kdo nekope alobal, nekope ani stříbro, takže u nás toto nastavení použijeme úplně naopak a akceptaci si můžeme nastavit na -15 až 0. V tomto případě se nám u nízko vodivostního cíle stane to, že už nám nebude padat do železa, ale bude se hlásit vysokým tónem – tedy stejně jako barevný kov, což se může hodit v různých podmínkách, kdy to tak chceme, nebo potřebujeme. Pamatujeme si z předchozích řádků, že hřebíky mají vodivost -70 až -80, takže si v tomto případě stále ponecháme diskriminaci hřebíků. Tedy v poli “-15 / 0 /+15″ se tedy budou nacházet pouze cíle s nízkou vodivostí – tenký bronz, tenké plíšky, drobné zlato a úlomky stříbra – ale pochopitelně také barevné odpady stejné vodivosti.

Diskriminace na Berkutu je hodně podrobná, prakticky si můžete nastavit diskriminaci na každé jednotlivé vodivostní číslo. Rovněž si můžete navolit odezvu železných tónů na dva typy – na zkrácený, nebo klasický. Zkrácený tón, nebo-li “short” je odezva železa v podobě slabšího kratšího a méně intenzivnějšího tónu. Dále máme k dispozici funkci “Teach Discriminate” tedy režim, kdy diskriminaci můžeme aktuálně ovlivnit. Pokud například kopeme cíl, který se neustále opakuje a nechceme ho kopat, máme možnost pomocí kláves + a – v tomto režimu vydiskriminovat přímo ten aktuální cíl, nad kterým aktuálně máváme – nemusíme chodit do menu a měnit tam diskriminační vzor, ale jednoduše si diskriminaci vytvoříme na místě, podle aktuálních podmínek na konkrétních předmětech.

Co se týče zvukového nastavení, určitě musím zmínit funkci zesilovače slabých signálů, kdy je detektor schopen zesílit audio odezvu slabšího signálu, což je funkce sama o sobě dnes už v detektorech známá. Nicméně to by nebyla AKA, kdyby to nedotáhla do detailu. Při zesílení (stupeň 1 až 5), se tedy slabší signály zesílí – ale při maximálním nastavení (stupeň 6), budou mít všechny signály stejnou audio odezvu – bez ohledu na to, jestli jsou slabší, nebo silnější. Co se týče úpravy zvuku, samostatnou funkci dostalo i menu “overload”, čili přetížení – reakce na to, že příliš blízko cívky je velký předmět. V tomto menu si můžete zvolit jak moc citlivá bude “overload” funkce.

Dá se říci, že Berkut nabízí i mnoho experimentálního nastavení a to například vypnutí digitálního převodníku zpracování signálu. Říkáte si “cože”? Ano, díky speciální funkci “Analog mode” se po jeho zapnutí detektor přepne do analogového režimu. Tento režim simuluje analogový chod detektoru, kdy zvukové zpracování signálu probíhá v reálném čase a hodograf, VDI zobrazení vodivosti a další digitální pomocné funkce nejsou v tomto režimu k dispozici.

Filtry – k dispozici máte řadu filtrů, které mají za úkol vylepšit vlastnosti detekce v určitých podmínkách a je možné je vypnout/zapnout dle potřeby. Prvním je “SFT Filter”, který pomáhá redukovat vliv půdní mineralizace na zobrazované VDI číslo. Prostě aby detektor zobrazoval stabilní VDI i v mineralizovaném prostředí. “Big Filter” filtruje velké předměty s velkou vodivostí – jednoduše tedy po zapnutí tohoto filtru budou velké objekty akusticky eliminovány a detektor je nebude hlásit. Intenzitu velikosti a eliminace si můžete zvolit na místě. Tedy využití tohoto filtru mě napadá v případě hledání na pláži, kdy nechcete kopat plechovky od piva, ale jen mince, stejně tak např. v místě poseté velkými železy a kopat mezi nimi jen menší věci. Proti tomu zase “Small Filter” filtruje malé objekty (dle zvolené hranice) a detekuje pouze předměty velké, tedy s velkou vodivostí.

Funkce “AGB Ground” je sledování půdní fáze, tedy automatické přeladění detektoru při změně mineralizace půdy. Tedy detektor se odlaďuje kontinuálně při mávání cívkou při přechodu do jiných půdních podmínek. Podobná funkce je funkce “Ground Compensation”, tedy kompenzace půdy. Dále můžeme nastavit třeba “Pinpoint Gain” – tedy výkon i stabilitu Pinpoint dohledávacího režimu.

Samostatné menu má i režim pro sondy – tedy v případě že si měníte sondu, každou sondu si můžete uložit do paměti – to buď automaticky, nebo manuálně. Jednotka pak každou sondu sama rozpozná ihned po připojení a není třeba je pak dále párovat.

Příklady vodivosti kovů:

-90 / mineralizace, hot rock

-90 až -70 drobná železa (hřebíky)

-60 až -30 více vodivostní železa pravidelných tvarů (přezka, koule, granát)

0 až +15 nízko vodivostní předměty z barevných kovů (tenké folie, tenké drobné zlato, stříbro a bronz)

+15 až + 35 drobné stříbrné mince

+35 až +80 střední předměty z barevných kovů

+80 až +85 velké předměty z barevných kovů

+85 až +90 vysoce vodivostní a plošně velké předměty

Dále bych se rád ještě vrátil k vizuálním zobrazení hodografu, což je velmi zajímavá a užitečná funkce zobrazování tzv. “kompaktního tvaru” kovu. Hodograf je křivka, která nám může zobrazit, zda je předmět velký, malý, pravidelný, nebo nepravidelný. Jednoduše – plný tvar předmětu a to ať už se bavíme o minci z barevného kovu, nebo například o kartáčové železné dělové kouli se nám na hodografu zobrazí jako pravidelná křivka. Menší / větší křivka je přímo úměrná velikosti předmětu a to buď v kladném poli vodivosti (barevný kov) nebo v záporném poli vodivosti (železo). Naopak rozsypaná a chaotická křivka nám označuje předmět nekompaktního tvaru – v případě barevného kovu, například roztrhaný kus plechovky, drát a podobně, v případě železného kovu taktéž železný drát, hřebík a podobně.

V případě, že si nevíme rady, jsou tady pro nás 4 přednastavené tovární programy. Každý program se dá pochopitelně upravovat, na displeji se pak zobrazí dole vlevo, pod číslem 1 až 4. V případě potřeby lze detektor resetovat do továrního nastavení.

Program č. 1 je vhodný pro hledání spíše větších předmětů a je zaměřen především na stabilitu detektoru, ekonomické využití baterií a filtry jsou nastavený tak, aby nedetekovaly pochybné cíle, ale jen pěkné signály.

Program č. 2 je vhodný pro hledání středních předmětů ve středních hloubkách, je zde zvýšena citlivost a je vhodný do prostředí s výskytem odpadu.

Program č. 3 je vhodný pro hledání malých předmětů ve větších hloubkách. Tento program se vyznačuje velmi dobrou kvalitou hledání a perfektní odezvu za použití “TURBO” režimu.

Program č. 4 má velmi vysoké nastavení citlivosti pro hledání velkých cílů ve velkých hloubkách a tak je vhodný pouze do lokalit s nízkým výskytem odpadu.

Od každého programu se můžeme odrazit při nastavování jednotlivých parametrů a jednoduše (nebo taky složitě) si je upravit podle sebe. Tovární programy mají většinou velké rezervy a tak máme spoustu prostoru pro hraní si s nastavováním. Studená válka – často se AKA srovnává s jistou americkou multifrekvenční značkou, no pokud si přečtete výše uvedené, musíte vzít v potaz to, že se může jít USA vykakat a v tomto případě vítězí CCCP Berkut je prostě detektor pro hračičky – je tak jednoduchý, nebo tak složitý jak si ho nastavíte. Rozhodně to není detektor pro začátečníky, ani středně pokročilé hledače. Je to mašina, která vyžaduje zkušenosti z terénu, zkušenosti s rozlišováním kovů a při nastavování prostě musíte vědět co děláte. Paradoxně je tak vlastně Berkut jako nejlevnější model z nabídky AKA uživatelsky nejsložitějším detektorem. Signum a Sorex nabízejí uživatelské rozhraní na podstatně jednodušší bázi pomocí grafickém zpracování, no zde se každá funkce nastavuje manuálně a selektivně v menu. Ale věřte mi… stojí to za to

V druhé části se budu věnovat už jen tomu nejzajímavějšímu – a to je hledání s detektorem V případě dotazů mi pište na robbie.kurucz@gmail.com, nebo navštivte naši facebookovou skupinku: https://www.facebook.com/groups/aka.czechoslovakia/

Robbie