Detektor kovů Rutus Alter71 recenze II.
Robbie 18.10.2017 v sekci Detektory kovů a příslušenství, Hledání a nálezy, 4 420 zobrazení, 0 komentářů
O tomto detektoru je hodně co říct a tak jsem se rozhodl přidat další povídání k nastavení a možnostech detektoru. Mnozí se stále dotazují na češtinu a bezdrátová sluchátka – ano, detektor je kompletně v české distribuci a ano, je k němu bezdrátový modul pro připojení sluchátek (kupuje s zvlášť za přijatelných patnáct stovek). Bezdrátový modul se páruje s detektorem velmi jednoduše – na detektoru v menu nastavíte např. CH1 a na přijímači (modulu) zapnete taktéž CH1. Přijímač (integrovaný v detektoru) a vysílač (modul) se spolu spárují. Do modulu si pak můžete zapojit svoje jakákoliv libovolná sluchátka na malý jack, nebo velký jack, pokud použijete redukci. Baterie v modulu je vyměnitelná, je tam klasická AA tužková. Nemůže se Vám tedy v terénu stát, že Vás sluchátka zradí. Vše je dostupné na www.detektoryrutus.cz. Ukázka českého menu a modulu na následujících foto:
Nastavení
Protože Alter71 je již v uživatelském povědomí, rozhodl jsem se přidat nějaké nastavení aby uživatel měl jasnou představu od čeho se odpíchnout a kam směřovat, tak aby výkon byl optimální v každých podmínkách. Ať jsem již chodil s Rutusy starších generací, nebo s jakoukoliv jinou značkou, pokud jsem šel jen tak “na slepo”, chtěl jsem vždy mít detektor nastaven co nejvíce optimálně v poměru dosahu na drobné i velké věci. U detektorů, které nabízí prakticky již neomezené možnosti nastavení, se tohoto vyvážení hledá složitěji, protože je nutné zkombinovat několik prvků dohromady, aby spolu k sobě hrály. Proto sem dávám své nastavení, když chci hledat “tak nějak obecně”.
Základem je pro mě program “Mince” – on tento program je perfektní sám o sobě, ale já s detektory rád laboruji a tak jsem zkoušel, zda se dá ještě nějak vylepšit. Ano dá a byl jsem překvapený jak moc – i když vlastně stačí tak málo Docílil jsem toho posuvem frekvence, úpravou rychlosti odezvy a zesilovače. Zde tedy je. Nutno zmínit, že označuji pouze klíčové funkce – zbytek nastavení je na Vašich preferencích.
Nastavení Rutus Alter71:
Citlivost: 85 (podle lokality) Diskriminace: 20 (podle toho co chcete, ale navazují na to tóny) Program: Mince Menu Hlavní: Frekvence: 15400Hz Hot Rock: Neutral Rychlost: 3 Menu Audio: Th.sila: 0 Th.ton: 285 Hz Th. citlivost: 1 Audio Gain: 45 Tóny vlastní: ID č: 1 až 20: 60 Hz ID č: 21 až 60: 500 Hz ID č: 61 až 90: 700 Hz ID č: 91 až 119: 900 Hz ID č: 120: 60 Hz Menu Zobrazení: ID zobrazení: Real ID čas: 3 sPokud jste nastavili detektor právě takto, asi Vás bude zajímat proč Diskriminaci a citlivost pochopitelně volíme dle možností v terénu, tak aby detektor pracoval především stabilně. Není cílem hnát citlivost vždycky na maximum. Co je pro provoz klíčové, je především frekvence, u které bych se chtěl na chvilku zastavit. Tovární nastavení frekvence programu Mince je 15000 Hz. Bylo zajímavé při testování sledovat, jak roste a klesá citlivost na určité předměty (zkoušel jsem drobné a naopak velmi velké mince) při změně frekvence. Největší nárůst dosahu a to dokonce až o 5 cm (!) nastává právě při zmíněných 15400 Hz. Od snížení na 15200 Hz a po zvýšení na 15600 Hz a výše již dochází opět k útlumu. Na to samozřejmě navazuje rychlost odezvy detektoru. Tu jsem měl dříve nastavenou na maximum, ale mírným snížením rychlosti odezvy ze 6 na 3 má rovněž pozitivní vliv na dosahy, nicméně musíte tomu přizpůsobit samozřejmě rychlost mávání. Na tomto příkladu je vidět, jak lze z uživatelského hlediska detektor dále přizpůsobovat pro hledání v různých specializovaných hledacích režimech.
Nastavení v Menu audio je čistě individuální, i když pro správné vyhodnocení klíčové. Pro nastavení vlastních tónů najeďte šipkou např. na “Uzivatel1″ a stiskněte tlačítko zapnutí na detektoru (Programs). V tomto menu můžete upravovat hloubku a výšku jednotlivých vodivostních čísel. (TIP: Pro snadnější posunování nemusíte nastavovat každý ID tón zvlášť, ale můžete použít program “kopírování” když stisknete Enter, přepnete se do copy módu a šipkou pak jen posouváte zvolenou zvukovou frekvenci kam potřebujete.) Pokud pominu nastavení Thresholdu, který mám nastavený na ucho, tak aby mi tón nevadil, nastavení tónů naopak jasně vymezuje druhy kovů podle vodivosti dle stupnice zleva doprava – železa, kovy s nízkou vodivostí, kovy se střední vodivostí, kovy s vysokou vodivostí. Tyto tóny jsou nastavené pro naše podmínky a pro předměty, které nacházíme právě tady v ČR. A proč je na 120 nastaven hluboký tón? Protože se tam nejvíce projevují odezvy, které přeskakují mezi 0 a 120. Pokud je chcete omezit, či vymazat, nastavte si diskriminaci zvukovou a NOTCH na ID č. 120. Nebojte se, mám vyzkoušené, že i vysoce vodivostní cíle se hlásí maximálně do stupnice 119. Dále zde máme zesilovač slabých signálů – opět – není cílem mít zesílení nastavené na maximum. Zesílení je optimální právě na této hodnotě. Toto nastavení zesiluje pouze zvuk (amplitudu), nikoliv výkon detektoru. V nastavení zobrazení mám ID typ nastavení na zobrazení Real. Toto nastavení zobrazuje vodivost kovů dle jejich skutečné vodivosti a detektor tedy vodivost nijak “nekultivuje”. Čas 3 sekundy je optimální pro zobrazení informace na displeji a je použitelné jak v lese, tak i na poli.
Rady z terénu
Při hledání často zaznamenáte silnější tóny, které se hlásí ID číslem jako “barva”, tj barevný kov, ale ve skutečnosti je to velký kus železa, např. radlice. Tón je takový podivně prapodivný, není čistý, a není hlavně pravidelný. Nedívejte se tedy pouze na ID vodivost, ale sledujte celkovou koncepci signálu, respektive sledujte pozorně to, co Vám detektor říká a vyhnete se pak zcela úplně kopání zbytečných předmětů. Tedy – na displeji např. vidíte ID 75, které podivně poskakuje, ale je tam a doplňkový hodograf Vám ukazuje velkou křivku, která se při mávnutí pohybuje vpravo a vlevo. Pokud na tento hodograf – ukazatel “kvality signálu” nekoukáte, měli byste, protože je pro rozeznávání kovů klíčový. Pokud byste tedy měli ID 75 a jednalo by se o barevný kov pravidelného tvaru, např. minci, choval by se detektor úplně jinak. Tón je krásně čistý a hodograf ukazuje pravidelnou křivku, tzn. “ocásek”. To je nutné si zapamatovat v případě rozeznávání velkého odpadu.
U drobných mincí z barevných kovů, např. drobná stříbrná mince, je situace opačná, i když relativně podobná. Tam se zase může stát, že signál, tj. vodivost kovu je pravidelná, např. bude ukazovat ID 43, ale hodograf nebude schopen vyjádřit vodivost kovu dostatečně silně (pokud je mince např. na hraně, nebo hlouběji). A tak se stane, že hodograf ukáže jen např. tečku, nebo shluk teček. Celkové vnímání vodivosti kovů je klíčové pro pochopení jak detektor funguje. Je tedy důležité analyzovat indicie, které nám napovídají “kopat, či nekopat” a pak budete schopni lehce rozeznávat všechny signály pod cívkou.
Později ještě přidám pár dalších obrázků z hledání
Robbie
Poslední komentáře