Kopané mince aneb jak začít budovat sbírku

K napsání příspěvku mne motivovaly víkendové nálezy, ve kterých byly stále se opakující mince. V mém případě, ať už jsme přijeli na jakoukoliv lokalitu, tyto všetečné drobáky mě všude doslova pronásledovaly. Jednalo se o 2 Hellery z Korunové měny Rakouska-Uherska s krycím jménem “dvoufufníky”. Pokud je také stále nacházíte, nezoufejte, mám pro Vás docela zábavný nápad. Co třeba utvořit si z těchto mincí ročníkovou sbírku?

Jasně, pro někoho (ne-sběratele) bordel nad kterým ohrne nos, ale pozastavme se nad zásadními fakty. Výhodou těchto mincí je, kromě toho, že se dají jako jedny z mála nacházet v opravdu velkém množství (i když jde o historické předměty staré 100 let), že jsou vyrobené ze skutečně odolného materiálu – slitiny mědi, cínu a zinku. Tato slitina dohromady tvoří velmi odolný bronz a proto mohou v mnohých případech (stejně jako například socialistické koruny) co se týče stavu být doslova nesmrtelné. Kromě toho, si po správném postupu čištění, krásně zachovávají svou nádhernou zelenou patinu.

Teď k samotnému sbírání. Stojí za to si určitě povšimnout, že když otevřeme katalog mincí, tak zjistíme že některé ročníky mincí nejsou zase až tak úplně běžné. Může se nám tedy stát, že i v kopaných mincích můžeme narazit na vzácnější ročníky.  Z toho co jsem tedy  ten den našel a cinkalo mi v kapse, byl minimálně jeden ročník zajímavý – rok 1900,  který se uvádí jako vzácnější a v katalogu je uvedena hodnota dle zachovalosti 100,- / 450,- / 1000,-. Tím nechci říkat, bežte hledat drobáky pro peníze (protože sběratel by Vám tolik za kopanou minci nikdy nedal) ale jde takovou zajímavost – informaci, která nás trochu nakopne a řeknete si “Aha… tady se dá kombinovat hledání se sbíráním mincí. Obyčejných, ale přesto něčím zajímavých”.

Tyto mince se razily v letech 1892 až 1915. Nejvzácnější ročník je 1892, kterého bylo vyraženo 260.000 kusů a druhý nejvzácnější je 1899, kterého bylo raženo necelé dva miliony. Může se to zdát moc, ale běžných ročníků bylo každý rok vyprodukováno průměrně okolo 40.000.000 kusů. Ročníku 1897 bylo dokonce 98.000.000. Jako vzácnější se zpravidla uvádějí ty mince, kterých bylo raženo nejmenší množství a tedy jsou v současné době méně vídané, a tolik se jich nedochovalo. Toto pravidlo však neplatí vždy, je to jen u některých typů a druhů mincí. Jen tak pro zajímavost, cena dvou nejvzácnějších ročníků dvouhellerů 1892 a 1899 se v luxusní sběratelské zachovalosti může pohybovat dokonce v tisících, ostatní vzácnější ročníky i ve stovkách korun za kus. Zde jsem tedy vypsal ty nejzajímavější:

1892…260.000 ks, 1898…10.720.000 ks, 1899…1.900.000 ks, 1900…7.940.000 ks, 1901…12.150.000 ks, 1904…12.860.000 ks, 1905…6.670.000 ks

Pokud tedy máte v sobě alespoň trochu ze sběratelského ducha, směle do toho, i tyhle drobáky Vám mohou udělat radost. Když Vám jich v kapse už několik cinká, nemusí to být nutně pohroma, ale docela fajn zábava. I mezi takovými běžnými drobáky se dají najít zajímavé skvosty, ať už ročníkově, nebo co se týče luxusní nálezové zachovalosti. I když samozřejmě člověk v hlavě lamentuje když se okolo nacházejí stříbrňáky, ale přece jenom třeba já jako sběratel nepohrdnu žádnou mincí v pěkném stavu. Tedy na to, že ležela sto let v zemi

Robbie