Meteority – historie, lov a sběratelství

Jsme často v kontaktu se zájemci o oblast hledání a sbírání meteoritů. Zájem o tuto oblast roste a úměrně roste také počet zasílaných dotazů. Přípravili jsme proto článek, který je lehkým úvodem do světa meteoritů, historie, sběratelství a hledání meteoritů s detektorem kovů. Přejeme příjemné počtení.

Nejdříve si uveďme několik základních pojmů. Meteority jsou kosmickými objekty, které po průchodu atmosférou dopadají na zemský povrch. Jsou často doprovázeny optickými jevy, ty se nazývají meteor nebo bolid (v případě vyššího jasu). Meteority bývají často úlomky asteroidů a komet putujících vesmírem. Největší koncentrace meteoritů se nachází v Antarktidě. Nejen, že jsou zde lehce rozeznatelné, ale postupem času se zde naakumulovaly. Mezi další nejhledanější oblasti patří Austrálie a USA. Lov meteoritů často probíhá v rozsáhlých pouštních oblastech, kde se nehostinná rozsáhlá oblast dobře prohledává a meteority se lépe rozlišují od běžného povrchu. Přestože celém světě dopadá řada meteoritů, málo z nich se může pyšnit titulem meteorit s rodokmenem. Toto označení mají jen takové meteority, u kterých je možné určit původní dráhu ve sluneční soustavě před srážkou se Zemí. Jedním z této skupiny meteoritů je český meteorit Morávka, o kterém bude také zmínka.

Meteority se dělí na chondrity a siderity. Chondrity jsou složeny z křemičitanů a jsou velmi křehké, průletem atmosférou se chondritické meteroidy rozpadají se na více částí, v atmosféře se rychlé spálí (vypaří), na zemský povrch tak dopadají jako malé kousky. Siderity jsou železné a v atmosféře se tak rychle nevypaří, je u nich proto větší pravděpodobnost dopadu. Podle složení dělíme meteority na železné, kamenoželezné a kamenné. Ty kamenné jsou nejčastější. Jsou však těžce dohledatelné, protože je obtížně rozeznáme od okolního povrchu a nejsou většinou zachytitelné detektory kovů. Siderity jsou naopak složené z určité části ze železa a niklu, odlišují se vzhledově od běžného prostředí a jsou dohledatelné detektorem.

Trocha historie

Meteority již byly známy od pradávna. Význam meteoritů a doprovodných optických jevů byl ale až do konce 17. století spojováno s vírou. V té době jen málo lidí věřilo, že tyto objekty jsou částmi nebeských těles pocházejících z vesmíru a ničím nadpřirozeným. Tento postoj byl spojen s církví a její vládou. Bůh byl v té době prostě chápán jako původce těchto a podobných jevů. Vše se změnilo v roce 1803, kdy na jaře tohoto roku dopadly na pole  na poli francouzské zemědělské komunity s názvem l’Aigle tisíce meteoritů. Výzkumu a popisu pádu a samotných meteoritů se zapojil významný francouzský fyzik Jean Baptiste Biot, který se tak stal jedním z prvních výzkumníků a sběratelů meteoritů. Jeho krásně označené meteorit vzorky mohou ještě být viděn v obsahu předních muzejních sbírek.

Jedno z předních světových muzeí zaměřených na přírodní vědy a historii Museum of Natural History ve Vídni. Obsahuje sbírku více než 30 milionu artefaktů se stářím i více než 250 let. 

Meteority byly kdysi jen výsadou movitých sběratelů a slavných galerií. Později se i meteority staly veřejně dostupné a také relativně cenově dostupné i pro soukromé sběratele. V moderní době umožnil rychlý růst rozvoje internetu sběratelům přístup k informacím, možnosti sdílet ukázky svých sbírek, meteority kupovat a prodávat. Díky mediální pozornosti ve formě novinových a časopiseckých článků o lovcích meteoritů, či v oblasti kinematografie (filmy jako Armageddon a Deep Impact) a také četné televizní dokumenty zvýšily povědomí veřejnosti.

Vzhledem k velké medializaci a komercializaci se i lov meteoritů čím dál tím častěji dostává do středu pozornosti laiků i profesionálů. Není divu, když hodnota některých skupin meteoritů může přesáhnout i hodnotu diamantů. Zdárnou ukázkou komercializace je i televizní reality show Muži meteoritu / Meteorite Men, která běží na TV stanici Discovery Science (obrázek níže). Steve a Geoff se svými oblíbenými detektory (Teknetics T2, Fisher F75, Fisher Gold Bug) v každém dílu série vyráží na hon za meteority.

“Noční oblohu nad Utahem prozáří záhadná ohnivá koule. Geoff a Steve hodlají na místo dopadu dorazit jako první, aby nalezli zlato ve formě meteoritu. Vyplatí se jim toto úsilí?”

Meteority u nás a na Slovensku

U nás a na Slovensku je situace zcela odlišná a obdobná moderní vlna nehrozí. Nepřispívá k tomu zejména nehostinné prostředí a malá pravděpodobnost dopadu na tak malé území. Přesto má Česko i Slovensko, co se týče meteoritů, zajímavou historii a řada meteoritů je světově známá. V této části proto uvádíme ukázku významných českých a slovenských meteoritů. Patří mezi ně meteorit Stannern, Tabor, Tieschitz, Gross Divina, Lissa a další. V příloze na konci článku je uveden tabulkový soupis meteoritů a mapky dopadů v ČR a na Slovensku. V pozorování meteorů a bolidů a patří čeští vědci patří mezi světovou špičku a tento obor má v České republice velkou tradici. Od druhé poloviny minulého století v ČR funguje síť kamerových stanic, které snímají oblohu a zaznamenávají průlety meteorů a bolidů. Doplňkovou službu plní seismické stanice. Ty mohou zaznamenat výbuch bolidu v atmosféře. Na sledování se podílí také řada amatérských pozorovatelů. Také díky ním a často i spoustě náhodných svědkům je možné přesněji určit místo dopadu a dráhu průletu atmosférou. Podívejme se, jak ty nejzajímavější vypadají.

Meteorit Tabor H5 br., 3.6.1753  s váhou 12.9 g

Meteorit Stannern EUC mbr.; dopad roku 1808, s váhou 53.7 g

Meteorit Lissa L6 vnd.; 3. září 1808, 0.406 g

Gross-Divina H5; Slovakia, fell 1837 July 24, 0.435 g, ex. coll. NEMS / D. New)..

Tieschitz H/L3.6; 15.7.1878, 4.07 g

Braunau, IIAB HEX; dopad 14.7.1847, váha 7.5g. Obrázek obsahuje také kopii původního štítku.

Meteority Benešov (foto Astronomický ústav AV ČR)

Mezi jeden z vůbec nejzajímavějších meteoritů posledních desetiletí patří meteorit Morávka. Jeto jeden z mála meteoritů, které mají svůj rodokmen, jak už bylo zmíněno na začátku. Úlomky meteoritu dopadly v odpoledních hodinách 6. května roku 2000 v okolí severomoravské Morávky. Podle toho místa meteorit dostal svůj název. Patří také mezi meteority, jejichž průlet a dopad byl nafilmován a doprovázejí jej i četná svědectví. Záznam byl pořízen také pomocí seismických zařízení, která detekovala rázovou vlnu po explozi bolidu v atmosféře. Dráhu meteoritu bylo možné určit celkem ze tří dostupných videozáznamů části dráhy bolidu. Bolid byl tak jasný, že jej bylo možné lehce pozorovat za jasného dne. Dopadová oblast byla následně dopočítána. Na stránkách pana doktora Borovičky (AV ČR) se můžete podívat na vyznačení vypočtené oblasti. Meteoritem je běžný kamenný chondrit. Odhaduje se, že mohlo dopadnout až 100 kg úlomků meteoritu. Zatím se podařilo najít několik kusů..

Jeden z fragmentů meteoritu Morávka o váze 329 g (Dr. Jiří Borovička, Astronomický ústav AV ČR)

Hledání meteoritů

Základem sideritů je příměs železa a dalších kovů. Na hledání většinou stačí základní, konvenční, detektor kovů. Je potřeba si ale uvědomit, že úlomky jsou často velmi malé. Z tohoto důvodu se často používá detektor na zlato (s frekvencí kolem 18 kHz či podobnou), který je mnohem citlivější na drobné předměty. Detektor je možné nahradit silným přírodním magnetem, pomocí kterých lze “sondováním” po zemi železný meteorit přitáhnout. Mezi vhodné magnety patří zejména super silné neodymové magnety, které jsou v současné době nabízeny ve formě válcového magnetu o průměru několik centimetrů a jejich cena je oproti detektoru kovů nízká. Magnety jsou ale vhodné spíše pro dohledání či pro rychlou identifikaci, neboť s ním velkou oblast nenaskenujete jako s detektorem. Vhodné je i další vybavení. Pro orientaci v terénu je dostačující mapa nebo GPS navigace. K určení je pak vhodná lupa či mikroskop a geologické kladívko.

Závěr

Článek vznikl za podpory Astronomického ústavu AVČR a sběratelského serveru Marmet Meteorites. Tímto oběma subjektům děkujeme, zejména panu doktoru Borovičkovi a Peteru Marmet. Pokud vás náš článek zaujal nebo se přímo lovem či sbíráním meteoritů zabýváte, neváhejte nás v případě zájmu kontaktovat pro bližší spolupráci.

Příloha

Mapky uvádí prostorové rozmístění meteoritů na území ČR a Slovenska, jejichž seznamy jsou uvedeny v níže umístěných tabulkách.

Tabulka uvádí seznam meteoritů uvedených v databázi Meteoritical Bulletin Database (www.lpi.usra.edu/meteor/) v České republice.

*Poznámka: Dopad udává, zda byl dopad meteoritu pozorován.

Druhá tabulka uvádí seznam meteoritů uvedených v databázi Meteoritical Bulletin Database (www.lpi.usra.edu/meteor/) na Slovensku.