Avatar profilu Robbie

Archeologické záhady 1. – Šamani

28.6.2013 v sekci Záhady, 3 161 zobrazení, 289 komentářů

Vítám Vás u nového seriálu na pokračování. Jelikož moje knihovna obsahuje především publikace o pokladech a archeologii, chci se s Vámi podělit o pár zajímavostí, které jsou dobrodružné, tajemné i poutavé. Nutno podotknout, že archeologie je věda, která vychází z faktických informací a nepřipouští žádné jiné, než odborné stanovisko na základě nálezů. Není tam žádný prostor pro spekulaci, nebo “co by bylo… kdyby”. A možná právě proto již od pradávna jdou ruku v ruce s archeologií také záhadologové, snílci, či rozvraceči faktických teorií.

Definicí archeologie je toto: “Je to věda založená na artefaktech”. Ale je to dostačující stanovisko pro vyvozování vědeckých závěrů? Určitě ne. Protože existují – a to všude na celém světě – nálezy, se kterými si neví rady ani vědci, ani muzea, ani archeologové. Tady právě přichází prostor pro spekulaci a tady vzniká trhlina ve vědeckých tezích a nastává čas pro normální selský rozum. Zapomeňte na to, co jste se učili v dějepise. Zapomeňte na to, co je napsáno v učebnicích. Zjistíte, že všechno, co se zdá být tak nad slunce jasné, je jenom mýtus. Mohou vědci skutečně vědět, co se na planetě odehrávalo před 1.000 nebo 10.000, či před 10.000.000 lety? Jaké nálezy nabourávají zažité a pevně dané vědecké teorie? Skutečně na mystiku a spekulace není ve vědeckých kruzích místo? Pojďme se na ně společně podívat.

TROJHROB

13. srpna 1986 se na archeologickém výzkumu sídliště z mladšího paleolitu (před 30.000 lety) v Dolních Věstonicích odkrývá unikátní hrob, ve kterém jsou uloženy ostatky 3 osob. Všechny lebky a pánev prostředního jedince byly pokryty červenou hmotou. Pravá kostra leží na břiše, prostřední na zádech a levá kostra na boku a přiklání se k prostřední a rukama směřuje k její pánvi. Na čele a temeni se nachází kostěné perly, provrtané zuby polární lišky a v okolí přívěsky z mamuta, schránky měkkýšů a přes sto kamenných nástrojů. Zajímavostí byla opálená hůlka z jílovce s pravidelnými vrypy, jenž byla interpretována jako lunární kalendář. Kromě netradičnosti celého hrobu, je rovněž zajímavá smrt těchto osob. Jeden měl rozdrcenou pánev dřevěným kůlem a druhý zemřel na ránu tupým předmětem do hlavy. U prostřední osoby nebylo ani nejmodernějšími antropologickými metodami dosud zjištěno žádné pohlaví – tedy se jedná zřejmě o hermafrodita (některé národy pohlavní nevyhraněnost považují za zvláštní dar moci a síly). Dalším výzkumem bylo zjištěno, že osoby nebyly příbuznými v mateřské linii. Pohřběni byli mladí, ve věku 16-25 let, vysocí 169-180 cm a vážili průměrně okolo 65 kg.

*Ilustrace, nákres a skutečná fotografie trojhrobu:

  pavlov71 150x150 Archeologické záhady 1.   Šamani  web img171 150x150 Archeologické záhady 1.   Šamani  Dolni vestonice1 150x150 Archeologické záhady 1.   Šamani

Interpretaci tohoto hrobu se archeologům po věděcké stránce prostě nepodařilo spolehlivě vysvětlit, protože se s tímto dosud ještě nesetkali. Jednalo se snad o hrob šamana, nebo došlo k nějaké tragédii? Jaký mohl být mezi osobami příběh? Vůbec poprvé se zde totiž našel zlomek hliněné červené hmoty (či barvy), kterým byly pokryty odkryté části těl. Není jasné, zda barva byla nanesena ihned posmrtně, nebo až po nějaké době. V tehnedjším klimatu permafrostu, mohla být těla chladem zakonzervována i po několik desetiletí a možná právě proto snad byly odkryté části uměle pokryté červenou hmotou – aby nedocházelo k dalšímu rozpadání těl. Proč je ale jedna osoba otočená hlavou dolů, ale přesto jsou propojeny pažemi? Proč je jedna osoba opodál a vztahuje k té prostřední obě ruce? Bez tehnedjšího chápání mystiky a symboliky nebude moci ani ten neuznávanější vědec uspokojivě vysvětlit interpretaci tohoto sdělení našich předků.

Zkusme se dále zaměřit na opálenou tyčinku s pravidelnými vrypy, která se v hrobě našla. Jsou rozdělené do pravidelných segmentů – 29 vrypů odpovídá počtu dní synodického měsíce (měsíc, který má stejný počet dní, mezi stejnými fázemi měsíce – synodický měsíc má 29 dní, 12 hodin a 44 minut). Tyto počítací hůlky (či upravené úlomky kostí) sloužily nejen jako kalendáře, ale i k počítání času a ročních cyklů, pokud byly správně rozmístěny. Kromě toho se použivaly figurky, sošky a části kostí k čarování. Ano, lidé v mladším paleolitu skutečně kouzlili a zaříkávali. Ale fungovalo to?

OKULTNÍ AKTIVITA

V roce 1951 byla v Dolních Věstonicích nalezena chýše šamana. Chýše se nacházela stranou tábořiště, měla kruhový tvar a přístřešek. Uvnitř se našla hliněná pec a velké množství zlomků hliněných figurek. V okolí chýše se nacházelo velké množství zkažených plastik. Na hliněných figurkách se podařilo najít otisky rukou a v okolí pece také modelovací klín. Mohlo tehdy kouzelnictví skutečně fungovat? V dobře kdy neexistovala moderní civilizace a na celém světě bylo jen několik stovek tisíc obyvatel? Jen lov, čistá příroda… a čarodějnictví? V roce 1949 byla na témže místě nalezena kostra ženy, záměně skrčená do polohy plodu, svázána a zakryta mamutími lopatkami. Žena trpěla obličejovou obrnou a měla zdeformovanou tvář. To co je více zajímavé je to, že v hrobu se našla maska s asymetrickým obličejem. Mohla i tato žena být považována za šamanku? Je skrčení těla a zakrytí mamutími lopatkami projevem pozitním, nebo negativním? Kdo to dnes může spolehlivě říci?

ŠAMAN Z BRNA

V září roku 1891 se v hloubce 4.5 metrů pod zemí odkrývá prapodivný hrob. Nachází se ve Francouzské ulici v dnešním centru Brna. Leží v něm 1metr dlouhý mamutí kel, mamutí lopatka a lidská lebka a mezi tím vším je pochován člověk. V okolí byly nalezeny obět kusy schránek mořských měkkýšů (přes 600ks), žebra nosorožců a kus slonoviny (která později bude hrát daleko významnější roli). Stáří se odhaduje na 23500 let, tedy v době, kdy se na našem území již vyskytoval člověk dnešního typu. Velké množství mořských měkkýšů vypovídá, že nešlo jen tak o běžného člena komunity – byly seříznuté na maximální délku 2cm a tito měkkýši – kelnatky – se u nás sice v třetihorních sedimentech vyskytují, ale ne nijak hojně. To, co je unikátním objevem je zmíněný kousek slonoviny – byla totiž vyřezána jako mužská figurka. Šamani do figurek zaklínali duchy nemocí, lidí i zvířat. Nelze opomenout, že i tento údajný šaman, trpěl těžkou nemocí – zánětem okostnice, lidově zvaným kostižer, velmi bolestivou nemocí, kdy se odlupují celé plátky kostí.

* hrob šamana z Brna, rekonstrukce mužské figurky a ukázka její funkčnosti

brno2 150x150 Archeologické záhady 1.   Šamani pavlov83 150x150 Archeologické záhady 1.   Šamani pavlov87 150x150 Archeologické záhady 1.   Šamani

SPOJENÍ 

Zde nastává čas pro nevědecké spekulace. U všech výše zmíněných nálezů se jedná o osoby postižené určitými traumaty – neurčitelné pohlaví, zohavená tvář, těžká a bolestivá nemoc. Spojuje tak tyto osoby, byť je od sebe dělí několik tisíc let, společné pouto? Měli lidé trpící závažnými chodobami, či traumaty blíže ke spojení s okultismem, díky psychickému překonávání bolesti? Umožňuje u šamanů vyvolávání vlastního utrpení při tzv. skeletizaci (virtuální rozložení těla při letu do světa duchů) vylepšit kontakt se světem, o kterém v dnešní době už nic nevíme? V hrobu šamana se rovněž našly nástroje – např. paličky na buben a další nástroje, které spolehlivě poznáme, či používáme dodnes. Mystika a tajemno, které z těchto nálezů doslova čiší, nás nutí k zamyšlení nad tehdejším světem a životem. Vkrádá do nás představy, které žádná věděcká hypotéza nikdy spolehlivě neobjasní: Kdo vlastně byli naši předkové?

*Mamutí loviště v Dolních Věstonicích:

pavlov78 1024x309 Archeologické záhady 1.   Šamani

*Život v mladším paleolitu:

pavlov2 1024x679 Archeologické záhady 1.   Šamani

pavlov79 1024x700 Archeologické záhady 1.   Šamani

*obrazy jsou dílem Libora Baláka z Akademie věd ČR a výstavy Moravského Anthroparku v Brně.

Robbie