Největší ztracené poklady světa

Truhly plné diamantů, zlaté cihly, nekončící počet zlatých mincí, překrásné šperky a mnohé další. O nalezení pokladu sní snad každý a některým tyto touhy po hledání pokladu vydrží celý život. Limský poklad, ztracený zlatý důl, poklad kapitána Kidda či jantarová komnata patří k jejich největším cílům.

Bájný limský poklad – 300 plných truhel nádherných šperků, 113 náboženských sošek ze zlata, 400 zdobených mečů, více jak tisíc diamantů, stovky zlatých kalichů a cihel a především dva metry vysoká socha Panny Marie z ryzího zlata. To vše a mnohem víc by měl obnášet bájný poklad, který údajně před dvěma sty lety odvezli Španělé z Limy v Peru. Pohádkový poklad převážela loď pod vedením kapitána Williama Thompsona. Ten však během cesty nechal zabít všechny své španělské důstojníky a pokladu se zmocnil sám. Kam ho odvezl a ukryl, zůstává velkým tajemstvím. Za nejpravděpodobnější místo zakopaného pokladu se považuje Kostarika, respektive Kokosový ostrov, který k ní náleží. Za posledních sto let se sem vypravilo téměř tři sta expedic. Neuspěla ale ani jedna.

Ztracený zlatý důl – Má být největším zlatým dolem na světě a ukrývá se údajně kdesi v arizonském pohoří Superstition Mountain. Aspoň to tvrdí legenda. Nikdo důl totiž ještě neviděl – kromě německého prospektora Jacoba Waltze, který ho měl objevit. Jacob Waltz údajně při svých průzkumech v 60. letech devatenáctého století v Arizoně objevil neuvěřitelné množství zlata. V dole ho má být tolik, že ho člověk může seškrabovat pouhým nožem. Samozřejmě to tvrdil sám Waltz, který se do hor vracel každý rok a pokaždé si odtud odnesl obrovské množství zlata. Za zlaté nugety vysoké kvality potom ve městě pořádal divoké oslavy. I když se po jeho stopách vypravily tisíce lidí, žádný z nich neměl úspěch a ztracený zlatý důl tak stále čeká na své objevení. Podle některých verzí příběhu měl Waltz ještě parťáka, který o úžasném bohatství skrytém kdesi v horách referoval těsně před svou smrtí.

Poklad kapitána Kidda – Legenda o pokladu kapitána Kidda inspirovala v roce 1883 Roberta Louise Stevensona k napsání knihy Ostrov pokladů (i když zde byl přejmenovaný na poklad kapitána Flinta). O jeho nalezení se snaží hledači pokladů už více jak tři sta let, ale zatím neměl nikdo úspěch. I když se čas od času vynoří nové a „zaručeně pravé“ mapy, které mají polohu zakopaného pokladu určovat. William Kidd žil v sedmnáctém století a svou pověst krvelačného piráta získal tak trochu omylem. V roce 1695 totiž podepsal v Londýně smlouvu, podle níž se mohl zmocnit jakékoliv pirátské nebo francouzské lodi. Problém byl v tom, že o tři roky později přepadl loď Quedagh Merchant, vrchovatě naloženou zlatem, diamanty a drahými kameny. Loď sice měla francouzský průvodní list, ale ve skutečnosti patřila arménským kupcům, kteří si stěžovali až u indického panovníka. Z pirátské loupeže se tak stal skandál, který ohrožoval obchodní zájmy Angličanů v Indii, a William Kidd byl za tento čin v roce 1701 pověšen. Ještě předtím však stihl svou pohádkovou kořist někde zakopat. Soudcům při procesu neúspěšně sliboval, že pokud ho nechají naživu, ukáže jim, kde je zakopáno „tolik zlata, že s ním můžete zasypat Londýn“. Jedna z verzí tvrdí, že poklad byl zakopán na ostrůvku v Čínském moři a údajně už ho našla japonská expedice. Odpůrci tohoto příběhu však tvrdí, že Kidd se v těchto končinách nikdy neplavil a poklad prý ukryl někde poblíž Madagaskaru. Další verze hledačů pokladů umisťuje lup na některý z ostrovů v Karibském moři.

Jantarová komnata – Čtyři a půl tuny vzácného jantaru údajně padly na výrobu jantarové komnaty, které se přezdívá osmý div světa. Na zakázku si ji prý nechal zhotovit pruský král Fridrich I. a v roce 1716 ji daroval ruskému caru Petru Velikému. Skoro dvě stě let pak zdobila Kateřinský palác v Petrohradu. Za druhé světové války však měli jantarovou komnatu za méně než dva dny rozebrat nacisté a odvézt ji do Královce. Jenže odtud poté zmizela neznámo kam a od té doby je celoživotním snem mnoha dobrodruhů. Většina z nich předpokládá, že se jantarová komnata nachází buď v Německu (například v saské vesničce Duetschneudorf), nebo v Čechách (ve hře je například zaniklá Mikulášská štola v Hoře Svaté Kateřiny), či v Litvě. Podle odborníků ale může být legendární komnata prakticky kdekoli v Evropě. Nebo mohla být zničena, či ještě odpočívá na dně moře ve vraku lodi Wilhelm Gustloff.