Příběh jedné ID známky z WWI

Tento příběh nám poslal kolega Krokohot: Srdečně zdravím kolegové. Tuto známku jsem kopnul v březnu roku 2012. Dohledal jsem vnučku toho vojáka, měl jsem ještě slíbené fotky, ale stará paní si  již nevzpoměla, zda je ještě mají nebo ne. Bohužel  letos v březnu zemřela. Posílám kousek svého psaní a poté opis ze zdroje o  IR 81/ IV  který byl v Jihlavě. Opis je ze zdroje od Zdeňka Jaroše  – Vojáci , války, a Jihlava v letech 1741-1936. Ten voják byl ze sousední obce, na pomníku je jeho jméno – Havelka Josef. Jeho bratr Antonín Havelka padl do Ruského zajetí a vrátil se až v roce 1921.

Prostřelená známka vojáka z WWI. Tuto prostřelenou známku jsem vykopal na jedné louce (dříve pole) v březnu roku 2012. Uvnitř jsem zahlédl nějaký lístek, známku jsem zabalil do sáčku a dovezl svému synovi. Ten opatrně skoro 3 hod. rozdělával ty dva lístky, které se  nacházely uvnitř aby je nepoškodil ještě více, než kulka či střepina, která známkou i tělem proletěla. Vše bylo mokré a vodou slepené. Podařilo se a syn vše porovnal a usušil potom mi zavolal a já to vyfotil. Z lístku se dalo vše přečíst. Voják se jmenoval Josef Havelka, nar. 1892 a bydlel v sousední obci v okr. Mor Krumlov. Byl odveden v r. 1913 ve svých 20. letech. Dále je psáno, že sloužil u 81. pluku / IV prapor, je tam i záznam o očkování v r. 1916 na neštovice, tyfus, choleru. V té době tedy ještě žil. Po jeho smrti někdo dovezl rodině pozůstalost vojáka i s touto známkou. Pátral jsem po někom z rodiny a podařilo s mi promluvit s vnučkou bratra  po zemřelém vojákovi. Bratr se jmenoval Antonín Havelka  a také bojoval ve stejné rotě. Měl bohu dík více štěstí. Padl totiž na frontě do ruského zajetí a vrátil se domů až v roce 1921. Potom se oženil, přestěhoval do jiného domu. Po smrti rodičů byl dům prodán a nový majitel asi jak se dříve dělávalo, vše co nešlo spálit. tak hodil do hnoje a vyvezl na pole kde se to zaoralo. Syn mi sehnal odkaz na stránky o 81. pluku a IV. praporu, tak nyní píši podle zdroje informací .

Zdeňek Jaroš Vojáci ,válka a Jihlava v letech 1741-1939 . Historie IR 81 (Infaterieregiment Freiher von Waldstatten Nr 81) vytvořený v roce 1883. Doplňovací odvod  IGLAU (Jihlava) IR81/I,II, III, prapor  v sestavě 7. pěší brigády,4 pěší divize (II. armádní zbor) pluk určený pro frontu v Haliči proti Rusku. IR  81/ IV prapor v sestavě 6. horské brigády 18. pěší divize XVI. armádní zbor-prapor určený pro frontu v bosně a Hercegovině proti Srbsku. Světová válka . 1.8.1914 se Jihlava díky mobilizaci záložníků  proměnila ve veliký vojenský  tábor .Záložníci doplnili  počty praporů pěšího pluku č. 81 a II. praporu zeměbranného  pluku  č. 14 na válečné stavy, kromě IV. praporu který se s velitelm mjr.Victorem Budinerem nacházel v Bieleči. Jako první odjížděli z Jihlavy právě záložníci IV. praporu,po slavnostním nástupu 3.8.1914 na Hlavním náměstí . V pátek 7.8.1914 začaly Jihlavu opouštět navagonované útvary.

Osudy  IV. praporu pěšího pluku:  IR81  Detašovaný IV. prapor měl za světové  války jiný osud  než zbytek pluku .Praporu velel mjr. Victor Budiner,připojenému  III. kulometnému oddílu velel npor.Wilhelm Singute. Prapor zůstal ve svazku 6. horské  brigády až do června 1918, kdy se stal II. praporem nového pluku č. 108. 6. horská brigáda byla na začátku války podřízená  mostarské  18. pěší divizi,která  v rámci XVI zboru bojovala v sestavě 6.armády která  působila na  Srbské frontě. IV.prapor /IR 81 dne 8.8.1914 odjel na frontu do městečka Kalinovik. Křest ohněm prodělala brigáda  va dnech 14.-17.8. 1914 proti černohorským jednotkám v prostoru Pljevlja-Prijepolje-Priboj . Ale už 20. srpna narazila brigáda na větší odpor,tentokrát srbských jednotek u Uvace. O dva dny později padl při útoku na Crni Vrh první důstojník IV .praporu por. Schlehofer a zároveň por. Emil Krebs obdržel  zlatou medaili za  statečnost .Potom se prapor přesunul vlakem do okolí  obce Praca Dolnja,následoval pochod do Kusače a do Vlasenice kam dorazil  prvního září.

V noci z 8. na 9. září jednotky XVI zboru překročily řeku  Drinu mezi obcemi Drinjača a Ljubovija. Levé křídlo zboru tvořené  6.a 13. horskou brigádou zatlačilo nepřítele z Gračanické vrchoviny, zmocnilo se  výšiny sv. Petra a západních  svahů Jagodnji. Od  18. do 20.  září se  bojovalo hlavně o pásmo Jagodnje,která v krvavých bojích  několikrát zaměnila  majitele. Poslední den se RU vojákům podařilo  obejít Srbské jednotky a vpadnout jim  do  boku což  je přimělo k  všeobecnému ústupu. Jagodinské temeno se stalo dějištěm nejkrvavějších bojů roku 1914 na Srbské frontě. Síly obou protivníků se  vyčerpaly  a válka přešla do pozičního  stadia. Teprve v říjnu se  Rakouskému velení podařilo doplnit ztráty a nastoupit  znova do útoku.Koncem listopadu se obě horské brigády probily  až k  pohoří  Rudnik (70km jižně od Bělehradu) 3.12. 1914 Srbové nastoupili do protiůtoku  který jednotky RU  obrátil k ústupu,a vytlačily  výchozí pozice.Na Balkánském bojišti nastala  desetiměsíční  přestávka,obranu  srbské hranice  převzaly  domobranecké jednotky,což uvolnilo jednotky pro frontu v Karpatech a dva zbory  byly přesunuty do Itálie v budování obrany  na řece Soči. Na cestu se vydal i IV.prapor IR/81 ,po cestě přes Zágreb ,Zidani,M ost a Pravčinu se 16.5.1915 setkaly dvě části praporu u městečka Grandiscutta. Po odpočinku vyrazil prapor přes Tolmin a Zlatom na přidělené pozice na linii Zastena-Jaworka. V červenci až srpnu 1915 byla brigáda součástí 57.pěší divize VII. zboru se kterým se zůčastnila 2. bitvy na Soči, ve dnech  3.-6. 7. 1915 bojoval IV prapor v prostoru Redipuglia Doberdo kde sice dobyl italské zákopy ale za cenu  značných ztrát. 6. 7.  byl prapor stažen do zálohy. V říjnu byla celá 6. horská  brigáda  zařazena znovu do  sestavy VII zboru 3. armády. V únoru1 916 přešel celý VII. zbor pod vedení 11. armády která měla za cíl obsadit severní Albánii,kde se ještě vyskytovaly zbytky srbské armády a italské oddíly. Jednotky 6. horské brigády se zde setkaly s těžkými přírodními podmínkami a odporem  různých místních band. Ještě 18.3.1916 působila brigáda v severní Albánii u městečka Djakon,odtud postupovala až k východní hranici země. Následoval  přesun zpět na Italské bojiště a v dubnu operovala brigáda v prostoru Rivieta. Ve dnech 24.-30. června 1916 se přesunula na Haličskou frontu do Nadwirne aby posílila obranu proti Brusilovově ofenzivě.IV. prapor zaujal obranné postavení u osady Klisczenski a 1.8.1916 se prapor zůčastnil bojů na kótě 546 u Luk a koncem srpna bránil postavení u Koznacza Gora. Ve dnech 14. a 15. října prošel prapor krvavými boji na řece Bistrita Aurie u osady Fruntea nedaleko Karlibaby. Zde měl prapor  veliké ztráty jak na životech tak na vojenském materiálu, proto byl vystřídán a poslán do zálohy. Tady asi někde skončil život  tohoto vojáka. Podle očkování, jež měl 1916 a jeho bratr Antonín tady někde padl do Ruského zajetí, odkud se vrátil až v roce 1921.

V roce  1917 jednotka bojovala  na jihovýchodní části ruské fronty, kde se zapojila do odrážení Kerenského ofenzívy.Prapor se proslavil v boji o kótu 1473 kdy, dobyl první nepřátelskou linii. Roku 1918  na IV. prapor čekala opět italská fronta. 15. června 1918 stávající IV prapor IR /  81 se stal  II. praporem nového  pěšího pluku č. 108 . Ten  byl zařazen  do sestavy 119.  brigády 60. pěší divize  v sestavě I. zboru 11. armády.

Krokohot