Sbírání stříbra – medaile a šperky

Stříbro je samo o sobě kov, který mě vždycky fascinoval svou universálností, dostupností a zároveň širokou možností využití od mincí po šperky a také jako investiční kov pro uchování své hodnoty. Na stříbru je poutavé to, že nemusíte být milionáři, abyste si z něj vytvořili hodnotnou sbírku, nebo kolekci předmětů, ale zároveň mít možnost si tak uložit  své finance, aby na ně neměla vliv inflace, kurz koruny a další virtuální nesmysly moderní doby. Rovněž nemusíte být nějací extra znalci (např. jako v numismatice), stačí, když budete znát několik základních pravidel. Nebudeme se dnes bavit o mincích jako platidlech, protože to je velmi obsáhlé téma, ale jen o výrobcích ze stříbra a tipy na jejich sbírání, či shromažďování.

Šperky

Vždy je zábavnější, když se něco sbírá tématicky, abychom měli po čem se pídit a hledat to pravé. Já jako numismatik jsem si zvolil okrajové sbírání šperků, které jsou zhotoveny z mincí. Jednak to vnímám jako určitý druh umění, který se aplikoval už v době římské a jednak se mi to prostě líbí i vzhledově. Ale samozřejmě fantazii se meze nekladou, znám lidi, kteří sbírají třeba stříbrné slony, takže můžete sbírat cokoliv co je Vám blízké. V mém případě neřeším numismatickou hodnotu, ta je totiž v tomto případě mizivá a hodnotím to pouze jako malé šperkařské dílo. Hodnota takových šperků je relativní – kolik je kdo ochoten dát a tak jsem schopen takové šperky koupit poměrně levně, protože neexistuje žádná široká skupina sběratelů mincí ze šperků, tak jako např. sběratelů samotných mincí. Pro mě je to tedy několikanásobná radost – koupím si něco, co se mi libí a co mě uspokojuje, zároveň kupuju drahý kov a zároveň umělecky zajímavou věc, která se časem zhodnocuje. To je ta správná kombinace faktorů úspěšného sbírání (které je rozdílné např. od sběratelů ubrousků, nebo postaviček z kindervajíček), ale musíme si uvědomit že sbírání má činit především radost. Na starých špercích punc najít můžeme, ale nemusíme, protože mohou být z různých koutů světa a od různých výrobců (od domácí výroby po zakázkové práce). Oficiálně se u nás šperky začaly zákonem označovat v roce 1866.

Medaile

Stříbrné medaile nejsou a nikdy nebyly platidlem a tak musí být vždy opatřené puncem, protože jde o zboží z drahého kovu. Medaile jsou raženy na památku nějaké významné události, která stála za zvěčnění do drahého kovu. Medaile může razit prakticky kdokoliv kdo na to má prostředky (mincovna, firma) a proto musí být opatřeny státním puncem a označením ryzosti. Lidé si medaile kupovali právě z památečních důvodů. Byly dostupné pro širokou veřejnost, ne jen pro sběratele a numismatiky. Já zde na obrázku mám medaile z období první republiky. Je na nich punc 987, což jej výrazně odlišuje od šperků, jelikož šperky měly maximální ryzost 925, nebo 959. Značka K, která je vedle znamená, že medaile byla vyražená v mincovně Kremnica. Tyto dodatečné značky i na špercích tedy většinou označují zkratku výrobce. Na medailích z první republiky však nenajdeme státní punc, který na zboží jinak musí být. Je to proto, že mincovna Kremnica tehdy měla puncovní právo a tak bylo toto označení dostačující. Tyto medaile z tohoto období jsou však jedinou výjimkou. Hodnota těchto medailí je kromě hodnoty kovu také sběratelská. Pro medaile už existuje širší trh a také výraznější okruh sběratelů a také výrazně vyšší ceny než u ostatního stříbrného materiálu.

Investiční mince

Investiční mince jsou defakto slitky drahého kovu v podobě mince. Je to proto, že jim lidé většinou dávají přednost před samotnými slitky v podobě cihel, které nemají žádnou uměleckou hodnotu a při prodeji lidé spíše dají přednost něčemu v podobě mince (evokuje platidlo) a má nějaké umělecké ztvárnění. Investiční mince jsou raženy ve velkých nákladech a tak se zde nedá hovořit o sběratelské hodnotě, ale pouze o hodnotě kovu jako takovém. Ročníky zde tedy nemají žádný vliv na cenu, můžete je akorát podle nich sbírat, nebo darovat k nějakému výročí, ale to je asi tak vše. Cenu investiční mince eventuelně ovlivňuje její popularita (tedy i vzhled) a proto se mohou ceny investičních mincí lišit, i když se jedná o surový kov ve stejné váze. Rozdíl je však jen minimální v rámci desítek korun. Nejčastější sběratelská váha je 1 unce, tedy cca. 28 gramů. Investiční mince razí každý rok (každý rok se tedy vyrazí mince s konkrétním rokem) některé země, kde mají tyto ražby již dlouhou historii (Německo – Philharmoniker, USA – Eagle, Mexico – Libertad a pod.). Cenu investičních mincí tedy do jisté míry ovlivňuje cena stříbra na burze za jednu unci. Z dlouhodobého hlediska se ale vždy jedná o velmi dobrou investici. Jelikož jde o mince (a tedy i platidlo) nemají žádný punc. Teoreticky se s nimi dá platit v obchodě, ale jejich nominální hodnota (která je na nich vyražená) je pochopitelně daleko nižší než hodnota kovu. Je to např. symbolický 1 Dollar, nebo 1 Euro. Ryzost stříbra je 999, tedy čistý kov.

Rozeznávání punců

Každé zboží z drahého kovu musí být opatřeno státním puncem (státní kontrolou ryzosti). Na mince se tento zákon nevztahuje, protože mince jsou od tohoto označování osvobozeny. Rozeznat punc je u stříbrného materiálu zásadní, protože z něj se dozvíme spoustu užitečných informací. U nás se šperky začaly puncovat od roku 1866. Vzhled puncovních značek se měnil s každou érou (Rakousko-Uhersko, První republika, Protektorát, Československo atd.) Podle puncovní značky tedy nezjistíme pouze ryzost kovu, ale dokážeme také šperk zařadit do určitého období.

Jako příklad zde použiju stříbrné brože z období Protektorátu Čechy a Morava, které porovnám s puncovními značkami používanými od roku 1942 do roku 1944. Na broži najdeme celkem 4 značky. Dvě jsou triangl s číslem 5 se šachovaným pozadím (na broži i na zapínání), druhá je značka 800 a další značka nese dvě písmena JS. Značka s písmeny označuje výrobce, pro určování ryzosti to tedy není důležitý údaj. Číslo 5 v trianglu je ale klíčovým a oficiálním puncem z té doby. A pro kontrolu zde máme uveden údaj 800, to znamená označení ryzosti, tedy 800 dílků stříbra a 200 dílků ostatního kovu. Zjišťujeme tedy, že brož má nejnižší ryzost, ale jelikož se jedná o rytou brož, tak pravděpodobně proto, aby byl kov měkčí.

Stříbrného materiálu ke sbírání je na trhu dostatek, stačí se podívat na internet na aukce, či zabrousit na nějakou solidní burzu. Není potřeba být nějaký extra expert, prostě stačí ocenit váhu kovu podle ryzosti a pak prostě přihodit něco málo navíc. Třeba už za 150,- Kč lze pořídit hodnotný starý šperk, či minci, nebo ozdobu. Můžete sbírat co Vás baví, ukládat si invesitici do budoucna a zároveň vlastnit hodnotnou věc.

Robbie