České a moravské mince – Denáry

České a Moravské denáry jsou stříbrné mince, které se razili na našem území od 10. století. Pod pojmem denár je však známá již mince z období římské republiky a název byl odvozen do slova denarius, dena totiž znamená deset – tolik měděných mincí se v římské říši počítalo do jednoho denáru. U nás denáry nechal poprvé razit kníže Boleslav I. (935-972). Jednalo se historicky o prokazatelně první vlastní české mince. Jestli se ptáte, čím se platilo předtím, tedy v období Sámovy říše, či Velké Moravy, tak to byly jakési šátečky. Z dochovaných spisů jednoho arabského cestovatele se dozvídáme, že jeden denár měl cenu 10 šátečků a mohlo se za něj koupit 10 slepic, obilí na měsíc, nebo ječmen pro koně na stejně dlouhou dobu. Někteří badatelé jako platidlo z období Velké Moravy také považují železné hřivny.

*Velký denár knížete Oldřicha (1012-33) s opisem ODALRICVS DUX

První denáry byly ovlivněny mincemi Bavorskými a Anglickými. Rozmach drobných stříbrných mincí tedy neprobíhal jen u nás, ale na celém území Evropy v raném středověku. Ražby českých denárů se dělí na dva typy – ty nejstarší jsou tzv. velkého střížku s průměrem okolo 2cm, později, po mincovní reformě v roce 1050 měly ražby průměr okolo 1.5cm a váhu do 1gramu. Technika ražby na počátku vzniku denárů byla pomocí malých punců, se kterých se dohromady sestavoval obraz na minci, proto někdy mohou působit až primitivním dojmem. Pozdější denáry ve 12. století jsou již převážně ryty a dovolují tak zobrazovat daleko více detailů.

*Velký denár knížete Boleslava (999-1002) s opisem BOLEZLAVS DUX a PRAGA CIVITAS

V opise se většinou objevují jména panovníků, jako např. BOLEZLAVS DUX (Boleslav, kníže) a na druhé straně mince např. kaple s opisem PRAGA CIVITAS (město Praha) – tedy místo, kde mince vznikla. Motivy na prvních mincích byly převzaté ze zahraničí – objevuje se pták, meč, nebo luk a šíp. Okolo roku 1050 je to kníže s čelenkou, nebo kníže na koni. Později se zde objevují i jména světců a patronů, či žehnající Kristus, nebo jména manželek (spoluvládkyň). Nejen v Čechách však ražba mincí znamenala ekonomický postup. V první polovině 11. století se velmi posílil vliv Moravy, která byla významnou křižovatkou obchodních cest. V tomto období se rovněž razí mince s domácími motivy a také s vyobrazením sv. Václava, jehož kult se velmi rozmáhal. Ve dvacátých letech 11. století tedy Morava razí své vlastní denáry. Později produkce moravských denárů vzrůstá a Morava se rozděluje na 3 samostatné území – olomoucké, brněnské a znojemské knížectví. Moravské denáry jsou obecně daleko vzácnější než ty české vzhledem k menšímu počtu dochovaných kusů.

* Velký denár knížete Oldřicha (1012-1033) s opisem ODALRICVS DUX (jiný typ)

V průběhu 11. století se platnost denárů zužuje pouze na naše území a knížata tak mohou s měnou lépe manipulovat. Od konce 11. století až do počátku 13. století se ted objevuje jev, který se známe u každé měny i v moderní historii. Jakost mince se snižuje na zcela neúsnosnou hladinu a knížata zcela degradují jakost, ryzost i celkovou váhu mince. Za vlády Bedřicha I. v letech 1171-1173 mince nakonec dosahovaly váhy 70gr a ryzosti okolo 100/1000, což byly prakticky spíše měděné ražby.

*Malý denár Břetislava I. (1037-1055) po mincovní reformě s opisem BRETISLAVZ DUX a VENCEZLAVS (Sv. Václav)

K nápravě české mince dochází až za panovníka Přemysla Otakara I. (1197-1230), který nechal razit mince zvané brakteráty dle německého vzoru. Ale o tom si povíme zase v příští kapitole. Nejvzácnější denáry jsou zejména první ražby okolo roku 1000 tzv. velkého střížku a dále většina ražeb moravských a to jaké velké, tak i malé střížky. Moravské denáry a denáry z počátku ražby se počítají mnohdy jen na několik desítek zachovalých kusů. Cena denárů se podle četnosti výskytu a celkové zachovalosti může pohybovat od 1000,- do 220.000,- Kč.

Robbie