Poklady posledních let: “Poklad z Kašperských hor”

Mince v hrnci

Hrnec plný stovky let starých mincí našli archeologové při průzkumu v Kašperských Horách v roce 2009 na Klatovsku. Poklad vykopali v jihozápadní části náměstí pod zemí u základů historického objektu masných krámů. Více než tři a půl tisíce stříbrných mincí ze 17. století odhalil průzkum okolí bývalé hornické šachty, která se musel prozkoumat kvůli statice při přestavbě náměstí.

Mince byly uloženy v keramickém hrnku, asi 40-60 centimetrů pod povrchem.

Po prozkoumání se ukázalo, že jde o 3750 stříbrných mincí ze 17. století. Nálezu většího množství mincí v keramické nádobě zakryté dřevěnou poklicí předcházel původně objev dvou volných zlatých holandských mincí z let 1608 a 1631. S uložením hrnce stříbrňáků zřejmě nesouvisely, archeologové ale po jejich nalezení začali prohledávat území detektorem kovů. “My teď ten příběh, kdo to mohl uložit, jak významný občan to byl, nebo jestli to nebyl uložený depot vícero majitelů, nemůžeme říci, jelikož neznáme celkovou hodnotu na tehdejší dobu. Každopádně z tohoto období se dost často nacházejí depoty mincí, tento je z těch větších,” poznamenal Kašák. Díky utěsnění nádoby a tomu, že byla v propustné hornické hlušině, která nedrží vodu, je nález v poměrně velmi dobrém stavu.

Kašperské Hory patřily ve středověku k poměrně významným sídlům a proto odborníci předpokládali, že archeologové při průzkumu náměstí nějaké zajímavé nálezy uskuteční. V době třicetileté války město podle historiků trpělo kvůli vojskům. Není proto vyloučeno, že lidé si tehdy mohli před drancujícími vojáky například zakopat svůj majetek.

Identifikace pokladu

Mince vyčistil a konzervoval numismatik Jiří Hána. “Řada z nich byla slepená do více nebo méně početných hrudek. Při čištění jsem musel hrudky opatrně rozlepit a volné mince zbavit vrstvy měděnky tak, aby byly čitelné mincovní obrazy a opisy. Čištění je časově náročné, protože použití silnějších chemikálií, které by čištění urychlilo, by mohlo nenávratně poškodit povrch mincí,” řekl Hána. Některé mince tak musel numismatik opakovaně uložit do slabých chemických lázní, a to v součtu i na několik set hodin. “Trpělivost se ale vyplatila. U celé řady mincí zůstal i po vyčištění zachovaný ražební lesk,” pokračoval Hána. Poklad čítá přes tři a půl tisíce mincí. “Většina z nich jsou tříkrejcary, krejcary a nejdrobnější mince jako haléře nebo feniky. Pocházejí nejčastěji z mincoven z Bavorska, Saska, Rakous, Tyrolska, Štýrska, Čech, Moravy a Slezska, ale také z Polska, Švýcarska nebo Nizozemí. Nejstarší mincí je podle předběžného určení český parvus se jménem Jana Lucemburského (1310 – 1346), který hodnotou odpovídal jedné dvanáctině pražského groše. Naopak nejmladším platidlem je pražský tříkrejcar Ferdinanda II. s letopočtem 1630,” vypočítával Jiří Hána. K zajímavostem dále patří vedle tolarových mincí také ražby rodové, církevní nebo městské. “Zastoupené jsou například ražby císařského vojevůdce z třicetileté války Albrechta z Valdštejna, nebo tříkrejcary Jindřicha Šlika ražené v mincovně v Plané u Mariánských Lázní. Ve větším množství nález obsahuje ražby arcibiskupství Salzburg, a to především drobné mince zhruba od prvé poloviny 15. století do dvacátých let století 17,” uvedl dále numismatik.

* mince po vyčištění

Hromadný mincovní nález z Kašperských Hor je podle Hány souborem mimořádného vědeckého významu. “Ten spočívá především v tom, že depot je početně naprosto unikátní sondou do struktury peněžního oběhu první třetiny 17. století. Mincovní nálezy z tohoto období, odkryté v minulosti, obsahují nejčastěji jen řádově několik set mincí. Jen zřídka se podaří objevit a rukou archeologa vyzvednout hromadný mincovní nález v počtu několika tisíc mincí.,” vysvětlil Hána. Vyčištěné a zakonzervované mince budou roztříděné podle teritoria původu, každá mince určena, popsána, obrazově a metrologicky zdokumentovaná.

Zdroje a foto: Právo, iDnes a Novinky.cz

Robbie