Seriál začínáme – aneb čemu se věnovat v začátcích: 1) DISKRIMINACE

Začínáte s hledáním? Chcete se stát co nejdříve zkušenějším hledačem? Chtěli byste nacházet pěkné věci a přitom eliminovat kopání odpadu? Třeba vám pomůže pár mých postřehů a zkušeností.

Na začátek chci říci, že zkušenostmi se člověk stále učí a ani já nejsem nijak přehnaně zkušený hledač. Prakticky na každé akci objevuji stále nové poznatky, pokaždé vzniknou nové zajímavé podněty a myšlenky se spojují v poznávání a pochopení nového. Někdy nové zkušenosti fungují přesně naopak – co jsem míval kdysi za samozřejmost, se najednou mění třeba s typem terénu, počasím, apod. Tak pokud mohu poradit těm, kteří stojí na úplném začátku a nevědí kudy kam a co a jak, budu rád nápomocen.

V našem seriálu nebudeme řešit jednotlivé detektory, ale jejich principy a chování obecně. Budeme se bavit o detektorech v kategorii hobby, tedy cca do 20 tisíc. Základní dělení detektorů a jak vybrat detektor pro ty, co ho ještě nemají, pěkně sepsal kolega Robbie. Pokud už ho máte koupený, jedeme dál.

Napřed ještě něco málo k detektorům. Je úplně jedno, jaký detektor máte, princip je stejný. Vždycky jde o to, že detektor pípá a něco na displeji nebo v zobrazovací oblasti (třeba ručičkovou jehlou) ukazuje. Někomu to jen pípá, neukazuje nic. Vždycky ale signalizuje kov pod cívkou. A nám jde o to, pochopit, co detektor „vidí“ ještě dřív, než to vykopneme ze země. To je asi všem jasné.

Dnešní menu: DISKRIMINACE

Co už není každému jasné, je diskriminace. Je to funkce, která umožňuje lépe odfiltrovat různé druhy signálů. Jinak řečeno, pomáhá odrušit nechtěné předměty, ale současně nebrání detekci zajímavým cílům. Je to jako kohoutek vodovodní baterie. Pustíte si horkou, vlažnou nebo studenou vodu dle libosti. Takřka každý detektor nad 3000 Kč je slušnou diskriminací vybaven, takže ji budete mít na svém miláčkovi i vy. Až potud je to snadné. Jenže! Diskriminace ne vždy funguje tak, jak by se mohlo zdát, že by fungovat měla. Zapomeňte na to, že se zapnutou diskriminací kopete jen krásné nálezy a všechno ostatní je detektoru buřt!

Primárně diskriminace odruší malé nebo i středně velké železné předměty (hřebíky, kusové úlomky, apod.). Některé detektory umožňují eliminovat vliv kusového alobalu, hliníkových víček a podobných bordel-nesmyslů, které, věřte, pěkně otravují život hledačův. Nicméně, není vše tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Folie, víčka a podobné chuťovky pípají kolikrát i přes diskriminaci. Proč? Protože běžné detektory většinou pracují na trojím principu:

A) Detekují kov

B) Rozlišují velikost kovu

C) Rozlišují tvar kovu

Začíná se nám to komplikovat, co? Nebojte, je to sranda. Detekce kovu je jasná. Měď pípá jinak a ukazuje jiné stupně vodivosti na displeji, než třeba hliník či železo. To je jasné. Velikost je taky vcelku jasná: Čím větší předmět pod cívkou, tím silnější, hlasitější nebo sytější signál slyšíme. Čísla vodivosti nebo jiné parametry (dle typu detektoru) na displeji se mění s velikostí předmětu. No a tvar, ten hraje skoro hlavní roli. Protože co je kulaté nebo má pravidelné tvary a hrany, pípá jinak, než stejný materiál amorfního tvaru. Třeba zkroucený měděný plíšek bude znít jinak, než měděná mince. A to mohou mít stejné materiálové složení i hmotnost.

Není signál jako signál

Často se to projevuje u hliníkových folií. Úlomek folie bude mít signál s nádechem do železa. Takový trochu „prskavý“ zvuk. Nejčastěji jsou úlomky folie blízko povrchu, stačí kolikrát zkusmo nohou rozhrnout vrchní vrstvu zeminy a pokud se signál přesune a je stále slabý a prskající, nebo vynechávající, je to jasné i bez diskriminace. No, ale stejný materiál smotaný do kuličky (klasika: někdo dojedl čokoládu, udělal kuličku z alobalu a tu zahodil) nebo do placky (stejný příběh, jen místo válení kuličky alobal pomačkal) nám bude rázem znít třeba jako pěkná mince. Proč? Protože hliník má vysoký stupeň vodivosti. A protože je ve formě kuličky nebo placičky detektorem prezentovaný podobně, jako mince díky podobnému tvaru.

U větších předmětů je už vcelku jedno, jaký mají tvar, pípají všechny hezky. Kromě železa. Střední a malé železo se u zapnuté diskriminace bude projevovat jako prskající, nebo vynechávající zvuk. Ale velké železné předměty (ulomené kusy zemědělské techniky na poli, zbytky a nepořádek kolem domů, apod.) pípají SKORO hezky i přes diskriminaci. Ale dá se spolehlivě poznat. Většinou ho ID ukáže jako „barvu“, tedy signál který používá třeba u mincí nebo medailí. Ale poznáte ho bezpečně podle „nájezdu“ signálu a samozřejmě podle jeho intenzity i s cívkou vysoko nad nálezem.. Pohybujte cívkou pomalu k cíli, dokud neuslyšíte první odezvu. Nájezd zvuku bude pozvolný, zpočátku ohraničený tím známým prskáním, ale vzápětí se změní na barvu a bude mít hezký sytý tón. Ověřte zvedáním cívky nad cílem, zda je to velký kus. A pak už se jen rozhodněte: Kopat, nekopat? Je to jen kus šrotu nebo hrnec plný zlata? To už je na vás…

Další díl bude o rozlišení jednotlivých druhů nálezů dle odezvy signálů.

A na závěr jeden citát k úvaze:

„Když tě něco nebaví, tak to nedělej. Ale nejdřív se to pořádně nauč.“ Bruce Lee.