Hodnocení roku 2016 s Vistou Gold od Zdenála

Tak jaký byl ten rok 2016…?

Co se detektoru týče, s Vistou Gold přišla jistota. Jistota v tom, že když někam dorazím, budu tam moct hledat. Po éře mých “digitálů”, kdy každý stožár vysokého napětí, který jsem na poli spatřil nebo koleje vedle pole znamenaly “tady si moc nezahledáš”. Jistota přišla také v separaci a citlivosti. Dnes už si se signály v podstatě hraji a baví mě to. Pokaždé, když najdu malou „barevnou droboť“ vedle kusu železa, spokojeně se usmívám.

V náročnějších lokalitách jsou separace a diskriminace důležité jednou tolik. Když jsem na prospekci s archeology, většina sídlišť je plných železa, strusky apod. Do toho mnoho bronzových cílů se často snaží chovat jako železný předmět. I v tomto přišla v Goldem jistota.
Takže každý obol nalezený ve šlápotě se počítá. Bronzová spona, která na první mávnutí jen občas „spadne do železa“, ale jinak se hlásí čistě jako barva – všechno mě moc baví.

A můžu říct, že když s klukama „očucháváme“ signály s detektory – o patnáct tisíc dražšími, na předmětech, které jsou ještě v zemi, jsem spokojený, když si řeknu „No jasné, to bych taky kopal“. Poměr cena/výkon je u Visty prostě úžasný. Prostě zábava. Bodejť by to nebyla zábava – kopnout po třech měsících s Vistou GOLD zlaťák, jak příznačné a po půl roce životní kop – část pancířování římského legionáře…

Letošek byl tedy pln očekávání, co mi druhý rok s Vistou přinese. A má důvěra byla oceněna. Další tři mety splněny – bronzová sekera, moravský denár a kompletní pražský groš. Spoustu krásných nálezů jsem měl možnost najít jen díky spolupráci s archeology – od dýky z doby bronzové až po středověké chladné zbraně. Ale radost z každého miniágéčka nebo hezkého knoflíku nikdy nezmizí.
Doufám a věřím, že další rok bude zase tak fajn a všem poctivým hledačům přeju všechno nejlepší do nového roku.

Zdenál Omelka